15. 9. – 30. 11. 2012
Ivan Theimer (18. září 1944, Olomouc) je současný český sochař žijící ve Francii.
1959-1963: studium na Uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti 1968-1971: studium na École nationale supérieure des beaux arts v Paříži. Od roku 1968 žije v Paříži a v Toskánsku.
Tvorba sochaře Ivana Theimera, olomouckého rodáka, je spjata s Francií, kam na podzim roku 1968 emigroval a s italským Toskánskem, krajem s bohatou umělecko-řemeslnou tradicí. Vedle malby a ilustrační tvorby to byly právě jeho bronzové odlitky, kterým se záhy dostalo mezinárodního uznání. Jeho tvorba, čerpající řadu podnětů z děl starých mistrů, si našla svébytné místo na umělecké scéně, paralelně vedle soudobých trendů. Po řadě veřejných realizací na území Francie, Itálie či Německa se v 90. letech vrátil svými realizacemi zpět do vlasti. Pro Uherský Brod sochař vytvořil památník Jana Amose Komenského a pro rodnou Olomouc Ariónovu kašnu na Horním náměstí.
Životopis
Ivan Theimer se narodil roku 1944 v Olomouci. V letech 1963-1965 absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti a začal spolupracovat s přítelem architektem Tomášem Černouškem. Do života a rozvíjející se tvorby mladého olomouckého sochaře ovšem brzy zasáhla okupace Československa sovětskou armádou.
Ivan Theimer se na podzim roku 1968 rozhodl pro emigraci a odjel do Paříže. Zde studoval v letech 1968-1971 na École nationale supérieure des beaux arts [2] a posléze svá díla prezentoval na prvních zahraničních výstavách. V roce 1973 se účastnil Bienále v Paříži, v letech 1978 a 1982 reprezentoval Francii na světově proslulé přehlídce současného umění – Bienále v Benátkách. Ivan Theimer pracoval od 70. let na řadě úspěšných veřejných realizací. V 80. letech vytvořil pro sídlo francouzského prezidenta – Elysejský palác v Paříži – známou skupinu obelisků. Z dalších významných počinů na území Paříže je třeba zmínit Monument lidských práv na Martových polích.
Theimerovy pomníky, monumenty, reliéfy a další komornější realizace se nacházejí na území několika evropských států. Patří mezi ně i Česká republika, kam sochař po pádu komunistického režimu hned v roce 1989 zavítal. V roce 1992 byl za účasti prezidenta Václava Havla odhalen v Uherském Brodě Pomník Jana Amose Komenského a od roku 2002 se může i Olomouc chlubit dílem svého slavného rodáka – působivou Ariónovou kašnou.
V roce 1996 uspořádala Správa Pražského hradu ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze a Muzeem umění Olomouc retrospektivní výstavu soch a obrazů Ivana Theimera.
Inspirace a dílo
Sochařská tvorba Ivana Theimera má svou svébytnou podobu, rozvíjela se paralelně vedle soudobých trendů, kterým nikdy nebyla poplatná. Ivan Theimer si zvolil jinou cestu. Poučení hledal u starých mistrů, nikdy se netajil obdivem k tvorbě českého barokního sochaře Matyáše Brauna a k moravskému baroknímu sochařství vůbec.
Dalším východiskem Theimerovy tvorby se stala i estetika francouzského klasicismu. Jeden z jeho symbolů – obelisk – se stal charakteristickým prvkem řady sochařových realizací. A konečně nelze opomenout umělecky inspirativní italské Toskánsko a jeho dodnes živou umělecko-řemeslnou tradici vysoké úrovně. Právě zde našel Ivan Theimer umělecké slévárny, schopné precizně odlít jeho pozoruhodné práce.
Výběr z díla
Česká republika
1968-1969: Theimerova kašna na Kollárově náměstí v Olomouci – spolu s architektem Tomášem Černouškem
1992: Obelisk Via Lucis – pomník Jana Amose Komenského v Uherském Brodě
2002: Arionova kašna na Horním náměstí v Olomouci
Evropa
1984-1987: obelisky v Elysejském paláci v Paříži
1987-1988: reliéfní výzdoba průčelí Národní knihovny v Paříži
1989: Památník Deklarace lidských a občanských práv na Martových polích v Paříži 1989: socha Herkula v Kasselu
1995: kašna s obeliskem ve Fuldě
