25.4. – 12.6.2013
O autorech:
Zdena Höhmová
Žije a pracuje v Brně a v Praze. Je absolventka Akademie výtvarných umění v Praze v roce 1981 v ateliéru Prof. Františka Jiroudka. Pedagogicky působila na Pedagogické fakultě UJEP v Brně, nyní Masarykově univerzitě, na VŠ Uměleckoprůmyslové v Praze a na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně.
Ve své profesionální výtvarné činnosti se věnuje volné malbě, kresbě, grafice a příležitostně ilustraci.
Je členkou Sdružení Q, v současnosti je jednou ze tří konzulů sdružení pro výtvarnou sekci a členkou Sdružení pražských malířů.
Za svoji tvorbu získala řadu ocenění a uznání u nás i v zahraničí. Je laureátkou Ceny města Brna v kategorii výtvarné umění pro rok 2012. V letech 1981 až 2013 uspořádala přes sedmdesát autorských výstav u nás a v zahraničí. Zúčastnila se kolem stošedesáti společných výstav, uměleckých projektů, bienále umění a sympozií, veletrhů současného umění, uměleckých a aukčních salonů v ČR a zahraničí. Její díla jsou zastoupena v řadě galerií a v soukromých sbírkách u nás a v zahraničí.
Ve výstavních prostorách Q studia představuje Zdena Höhmová výběr tvorby z let 2009 – 2013, soubor olejomaleb a kombinovaných technik na plátně, černobílých a barevných kreseb na papíře.
Tvorbu Zdeny Höhmové charakterizuje od samého počátku osobitá volba tématu a adekvátní výběr výtvarných prostředků. Jsou zde zastoupena minimalizující plátna s tématem “Na zemi”, černobílé kresby z cyklu ” Rytmus noci” a barevně› vypjatý soubor obrazů a kreseb z cyklu “Nová chemie”, který vznikal paralelně› v rozmezí let 2009 až 2013 v jejím pražském ateliéru.
Kombinace kresebné frotáže s malbou olejem a otisky barevných pigmentů z cyklu ” Na zemi”, černobílé kresby uhlem a barevně vypjaté obrazy a kresby cyklu ” Nová chemie” jsou autorčinou výpovědí o neodbytném hledání smyslu života, hledání nových cest vyjádření, reflexe, sebereflexe…..
Karel Fuksa
Celoživotní profesí režisér převážně dokumentárních filmů, s Československou a Českou televizí spolupracuje již jednapadesátým rokem. Přesto si našel čas a souběžně se věnoval – vždy na amatérské bázi – výtvarnému umění. Nejprve kresbě a grafice, potom malbě, keramice a v posledních letech ho zaujalo převážně sklo. V různých moravských sklárnách vznikají ve spolupráci s profesionálními skláři jeho roztodivné hlavy, ale též věci užitkové – sklenice, dózy, mísy, konvice, svícny a těžítka.
A divák váhá, zda jsou to věci k běžnému užití nebo bizarní objekty k pozorování. Jak napsal jeho celoživotní přítel a výtvarný i televizní souputník Arnošt Goldflam. Letos se Karel Fuksa pustil v tupeské smaltovně i do objevování další výtvarné techniky.
